Mé vzdělávání se v oblasti psychologie, psychoterapie, neurovědy a spirituality vidím jako celoživotní cestu.  

Vědomosti, které jsem doposud získala jsou skryty v těchto (a ještě dalších menších) kvalifikacích:

​​

• MSc. in Mental Health Studies   (King's College, IOPPN, London)

• BSc. in Psychology   (Open University, London)

• Diploma in Integrative Counselling and Psychotherapy    - integrace Rogerovské a      psychodynamické terapie (CPTA, London)

• Internal Family Systems Therapy - L1 & L2 

​​​

Mou magisterskou diplomovou práci jsem zaměřila na téměř neprozkoumané téma - pobyt v internátní škole v ranném věku (před věkem 13 let) a jeho dopad na psychické a emoční fungování v dospělosti. Tato práce mi pomohla hlouběji pochopit teorii citové vazby (attachment theory), která  studuje citové přilnutí malého dítěte k matce a dalším blízkým osobám, a dopad těchto vazeb na psychické a emoční fungování. Tuto teorii do hloubi poprvé popsal britský psychiatr, psycholog a psychoterapeut John Bowlby. Má diplomová práce (jakož i má terapeutická práce a i to být rodičem)  mi pomohla pochopit významnost toho, jak citové vazby vytvořené v ranném dětství ovlivňují naše psychické a emoční fungování, odolnost a schopnost navazovat citové vazby jak v dětství, tak v dospělosti.  

​

Jsem kvalifikovaná na to pracovat s dospělými a mladými lidmi od 16-ti let. Většinou pracuji s dospělými, ale v minulosti jsem necelých šest let pracovala na střední škole s mladými věku 16-ti až 19-ti let, což byla velmi příjemná a naplňující práce.

Považuji psychologii, psychoterapii, psychiatrii a neurovědu jako fascinující předměty studia, i přesto a nebo možná proto, že si někdy protiřečí a mají jiný náhled na mentální a emoční zdraví. Zvláště v oblasti psychoterapie je spousta soutěžících a proti-řečících si forem terapie a myšlenkových směrů, a snad proto  ještě nedošli k jednotnému souhlasu na tom, které aspekty terapie, a které vnitřní mechanismy vedou k trvalé terapeutické změně. 

Čím déle tyto předměty studia studuji, tím více přicházím na to, že ačkoliv sebepochopení a porozumění tomu, proč fungujeme tak, jak fungujeme, je velice důležité a užitečné, přemrštělé sebepozorování (a ztrácení se ve vnitřním světě myšlenek a pocitů) je nezdravé. Proto se snažím klientům pomoci vnímat přítomnost a oprostit se od toho žít v minulosti či budoucnosti - v minulosti tím, že ji pochopí a pracují s tím nevyřešeným; a v budoucnosti tím, že pochopí, proč dělají katastrofické předpovědi založené na zkušenostech v minulosti. 

Jedním z pro mne nejzajímavějších témat, které se snažím už několik let plně pochopit, je téma narcismu. Zvláště v dnešní společnosti, která podporuje individualismus namísto kolektivismu, soutěžení namísto spolupráce, sebestřednost namísto altruismu (nezišté dobročinnosti), a tak rodí čím dál více lidí s narcisistickými tendencemi, je porozumění tématu naricismu velmi užitečné. 

​

Jsem členem BACP (British Association for Counselling and Psychotherapy), a tudíž se řídím jejím etickým kodexem. Také mám Counselling & Psychotherapy pojištění.

​​

​​

​​

​

Kromě výše zmíněných kvalifikací jsem také podstoupila tyto menší kurzy: 

• Acceptance and Commitment Therapy, Cognitive Behavioural Therapy,

• Trauma-related Therapy,

• Emotion-Focused Therapy,

• Compassionate Inquiry,

• Internal Family Systems Therapy,

• Mindfulness, 

• Emotional Freedom Techniques,

• Breathwork Instructor Course.

​

Přestože používám znalosti ze všech psychoterapeutických metod, se kterými jsem se do hloubi seznámila, má práce je do velké míry ovlivněná psychodynickými koncepty, které považuji za nápomocné v tom pochopit jak psychické a emoční programy, které si tvoříme v dětství, ovlivňují naše psychické a emoční fungování i v dospělosti. Nicméně, jsem taky přesvědčená, že neexistuje jedna forma terapie, které dokáže nabídnout jasnou odpověď na to, jak zmírnit či odstranit lidské trápení. Co je zapotřebí, je holistický (celostní) přístup zaměřený na každý aspekt našeho bytí - mysl, mozek, tělo a ducha. V poslední době jsem hodně používala principy terapie zvané Internal Family Systems (IFS), která je momentálně hodně populární, ale začínám se od ní trochu odklánět, neboť jsem pochopila, že některé její aspekty jsou problematické. Tudíž si z ní ponechávám jen ty aspekty, které vnímám jako užitečné a nápomocné. Ty pak kombinuji s danými kroky dnes už vědecky dokázanému procesu zvanému "rekonsolidace vzpomínek", což je upravování vzpomínek tak, aby ztratily emoční náboj. Považuji tento způsob práce se zepokojujícími myšlenkami, emocemi a bolestnými pocity jako nejúčinnější. Někdy to kombinuji i s prvky EFT (Emotional Freedom Techniques), která používá poklepávání na dané akupresurní body k neutralizování nepříjemných pocitů.

V posledních dvou letech také praktikuji Pranayama dýchání  a jsem držitelem certifikátu instruktora  dýchání, které považuji za účinný nástroj ke zmírnění stresu, harmonizaci nervového systému a navázání hlubšího kontaktu s tělem, myslí a duší.